Truchlili jste někdy nad smrtí někoho, kdo ještě nezemřel? Tuto otázku klade česko-slovenský dokument Pepy Lubojacki s názvem Kdyby se holubi proměnili ve zlato, který čeká za měsíc světová premiéra na 76. ročníku jednoho z nejvýznamnějších mezinárodních filmových festivalů – Berlinale. Hluboce osobní debut natočený částečně na iPhone se dotýká témat sourozenecké lásky a závislosti. Během pěti let v něm Lubojacki sleduje svého bratra a dva bratrance, kteří žijí bez domova.
Prestižní německý festival, který potrvá od 12. do 22. února, uvede snímek v rámci sekce Forum zaměřené na progresivní autorské filmy.
Film Kdyby se holubi proměnili ve zlato ukazuje závislost od jejích kořenů a psychologických příčin a vyzývá k větší empatii a porozumění. Tvůrci věří, že může být inspirací pro lidi, kteří čelí podobným problémům. Jde o výrazně osobní autorské dílo balancující na pomezí médií, jehož originalita nepochybně přispěla k rozhodnutí selektorů Berlinale zařadit film do sekce Forum – prostoru pro inovativní přístupy v současné světové kinematografii.
„Víckrát, než bych si přála, jsem zažila, jak se svět dívá na lidi se závislostí a na ty, kteří žijí bez domova. Ta izolace, pohrdání a nezájem pochopit bolí. Proto jsem se rozhodla vyprávět náš příběh,“ říká Pepa Lubojacki, scenáristka a dokumentaristka, absolventka pražské FAMU. Její film podtrhuje, že závislost nevzniká sama od sebe ani jako osobní selhání, ale vyrůstá ze vztahů a prostředí poznamenaných přetrvávající stigmatizací, nedostatkem porozumění a podpory a absencí trauma-informovaného přístupu.
„Náš film zkoumá snahy pomoci blízkému člověku, který žije se závislostí, a jak nesmírně vyčerpávající a sebedestruktivní může být taková cesta, pokud jí chybějí zdravé hranice. Nedokázala jsem zachránit svého otce, ale rozhodla jsem se pokusit zachránit svého staršího bratra. Co ale vlastně znamená někoho zachránit – a je to vůbec možné, aniž by člověk neobětoval vlastní duševní zdraví a život?“ ptá se Lubojacki, která na filmu pracovala více než sedm let.
„Z pohledu současné psychologie a psychiatrie považujeme za důležité ukázat, že každý příběh závislosti či života bez domova je jiný, s odlišnými příčinami i možnými východisky. Právě tato rozmanitost nám pomáhá narušovat stereotypy a posilovat empatii,“ přibližují producentky Klára Mamojková a Wanda Kaprálová.
Kdyby se holubi proměnili ve zlato vznikl v majoritní produkci české produkční společnosti CLAW films, v koprodukci se slovenskou produkční společností guča films, Českou televizí a FAMU. Vznik filmu finančně podpořily Státní fond audiovize, Eurimages, Audiovizuální fond, Pražský audiovizuální fond, Ministerstvo kultury České republiky, Národní plán obnovy a NextGenerationEU.
Pepa natáčí na iPhone a snaží se pochopit, proč její milovaný starší bratr a dva bratranci žijí bez domova a jsou závislí. Formálně hravý film KDYBY SE HOLUBI PROMĚNILI VE ZLATO kombinuje deníkové záběry se stylizovanými vzpomínkami, fotografiemi animovanými pomocí AI a grafickými intervencemi a vytváří mnohovrstevnatý hlas, v němž se minulost a přítomnost navzájem přepisují. Bez sentimentu a s nádechem DIY estetiky sleduje příčiny i důsledky závislosti a klade otázky, kde končí láska a začíná kontrola a co ve skutečnosti znamená respekt: zachraňovat, nebo nechat jít.
