Petr Geisler byl přední český japanolog, novinář, pedagog, překladatel a kaligraf autodidakt. V letech 1967–1973 studoval na Univerzitě Karlově v Praze anglistiku a také japanistiku u významného českého japanologa Miroslava Nováka, jehož pedagogické působení považoval za obrovský životní přínos a inspiraci. Od roku 1974 pracoval jako dopisující asistent pro japonský deník Yomiuri Shimbun, od roku 1984 pak jako zahraniční redaktor - více než třicet let.
ZGA-I-SU-RA v DOXu: Příběh kaligrafického pankáče, kterého Japonci milovali
Centrum současného umění DOX uvádí výstavu GA-I-SU-RA, dosud nejucelenější prezentaci díla českého japanologa, překladatele, novináře, kaligrafa, fotografa a pedagoga Petra Geislera (1949–2009). Expozice přibližuje mimořádnou osobnost, která se jedinečným způsobem zapsala do kulturních vztahů mezi Českou republikou a Japonskem.
Centrum současného umění DOX uvádí výstavu GA-I-SU-RA, dosud nejucelenější prezentaci díla českého japanologa, překladatele, novináře, kaligrafa, fotografa a pedagoga Petra Geislera (1949–2009). Expozice přibližuje mimořádnou osobnost, která se jedinečným způsobem zapsala do kulturních vztahů mezi Českou republikou a Japonskem.
GA-I-SU-RA je přepis jména Geisler, jak by ho četli Japonci. Stejně jako japonští kaligrafové i Petr Geisler označuje svá díla pečetidlem. Jeho příjmení v japonské transkripci zní Gaisura, což při převodu ze znakového písma doslova znamená můj úmysl vyžaduje hedvábí.
Výstava, která vznikala přes patnáct let: dcery splnily tatínkův odkaz
Výstava vznikala postupně více než patnáct let z iniciativy Ester Geislerové, která projekt dlouhodobě rozvíjela a shromažďovala materiály nejen z rodinného archivu. K finální podobě projektu následně přizvala japanologa, teatrologa a žáka Petra Geislera, Petra Holého. Na koncepci výstavy se podílela také Aňa Geislerová, která spolu se sestrou přinesla do projektu osobní perspektivu.
„Klíčem k výstavě GA-I-SU-RA je neutuchající chuť představit Petra Geislera jako originálního umělce, ale zároveň přiblížit divákovi i celý jeho život. Rozdělení do tří pater skvěle navrhli Michaela Šilpochová a Leoš Válka z DOXu na základě objemného materiálu, který jsem začala shromažďovat po otcově smrti a který jsme jim s Aňou představily. S japanologem Petrem Holým jsme poslední tři roky materiál obohacovali a objevovali nové úhly pohledu na otcovo dílo. Určitou dobu trvalo i rozluštit a přeložit to, čemu sám táta s nadsázkou říkal ‚klikyháky'. Dospěli jsme k tomu, že Petr Geisler si na nic nehrál, nebál se experimentovat s materiály a byl trochu kaligrafický pankáč," říká Ester Geislerová o koncepci výstavy.
Co uvidíte: od zenových kaligrafií po fotografické víceexpozice z 80. let
Výstava představuje Geislerovu tvorbu napříč několika desetiletími – od expresivních kaligrafií vznikajících spontánně během jeho „volných chvil" mezi prací, přes fotografické víceexpozice z Japonska 80. let až po monumentální zápis buddhistické Sútry srdce, který svého času zdobil stěnu pasáže Paláce Metro na Národní třídě v Praze.
Kaligrafie byla pro Petra Geislera mnohem víc než výtvarnou disciplínou. Stala se součástí jeho každodenního života, rituálem i prostředkem myšlení. Štětec, tuš a třecí kámen měl vždy po ruce – ať už pracoval s tradiční tuší na papíře, nebo experimentoval s tekutými emaily, savem či neobvyklými materiály, jako jsou lepenky, fólie nebo role faxového termopapíru. Jakožto samouk si vytvořil svébytný styl, který se vymyká konvencím a svou energií často připomíná kaligrafie zenových mistrů.
Součástí expozice jsou také autentické předměty z Geislerova soukromého archivu: kaligrafické pomůcky, osobní pečetidla nesoucí fonetický přepis jeho jména do znaků 我意須羅 (GA-I-SU-RA), artefakty z jeho legendární kanceláře, kam v 90. letech přicházeli studenti japanologie na hodiny, diapozitivy z Japonska či filmové záznamy studentských happeningů. Výstava zahrnuje i unikátní instalaci – reenactment performativního projektu Sútra srdce, který návštěvníky symbolicky vtahuje do prostoru samotného textu jedné z nejznámějších buddhistických súter.
Tři patra, tři životy jednoho člověka
Podle autorky výstavy Ester Geislerové je expozice vystavěna jako tři vzájemně propojené roviny, které společně odhalují různé stránky osobnosti Petra Geislera: „Jedna rovina představuje otcův běžný život: práci novináře pro japonské noviny, překladatele poezie země vycházejícího slunce, kaligrafa samouka, jeho kancl, který jakoby zrovna opustil, ale také zcela nově objevené působivé fotografie, nalezené v kufru ve sklepě, a jeho práci s vícenásobnou fotoexpozicí. V prostředním patře se potkáte s kaligrafem, který už v minulosti vystavil svá díla, kaligrafie, které věnoval svým blízkým, ale také nově objevená díla nalezená náhodně či díky sdílení výzvy na sociálních sítích. A ta třetí vrstva je spojená s autorem jako s člověkem, který v kaligrafii hledal duchovní přesah, i proto si můžeme užít jeho největší dílo – Sútru srdce – v audiovizuální podobě."
29. dubna 2026 od 16:00 proběhne komentovaná prohlídka výstavy GA-I-SU-RA s Ester a Aňou Geislerovými, po níž od 18:00 následuje křest katalogu k výstavě vydaného nakladatelstvím Euromedia pod značkou Universum. Stěžejní část publikace tvoří reprodukce Geislerových kaligrafií, doplněné textem japanoložky Heleny Honcoopové.
3. června 2026 od 18:00 se koná akce formátu DOXYGEN – tentokrát ve formě komentované prohlídky a přednášky japonské malířky Moemi Yamamoto, která studovala výtvarné umění v Japonsku a nedávno absolvovala pražskou AVU. Program je určen mladé generaci do 30 let a inspirován výstavou GA-I-SU-RA a tématem prolínání východní a západní kultury.
Výstava GA-I-SU-RA je k vidění v Centru současného umění DOX v Praze do 7. června 2026. Kurátory jsou Ester Geislerová a Petr Holý, koncept výstavy nesou Ester a Aňa Geislerová.
