V rámci letošní výstavy diplomových a bakalářských prací na UMPRUM jsou k vidění také závěrečné práce Ateliéru skla. Společná instalace Emmy Balcarové, Filipa Ložinského, Anne Ryšavé a Markéty Mity Hubertové přináší silnou výpověď o proměnách lidského těla, společnosti i samotného materiálu.
Na první pohled se může zdát, že každá práce jde jiným směrem: lidské tělo, krajina, technologie, materiál skla, vztah člověka ke světu. Při bližším pohledu ale mezi nimi vzniká přirozené propojení. Všechny se svým způsobem točí kolem proměny a stop, které po ní zůstávají.
Kdy a kde: 23. 6. – 30. 6. 2026, Technologické centrum UMPRUM, Mikulandská 134/5, Praha 1, místnost M-013
Autor a autorky se zajímají o procesy, které nejsou okamžité ani jednoznačné. Materiál podléhá tlaku a deformaci, povrch se mění erozí, krajina nese následky lidského jednání a fyzická přítomnost člověka se může proměnit v digitální obraz, který přetrvává i poté, co samotné tělo zmizí. Nic tu není statické ani ukončené.
Klíčový je vztah mezi kontrolou a procesem. Někde se objevuje lidská snaha formovat okolí, jinde přebírá iniciativu materiál, příroda nebo čas sám. V těchto momentech vznikají stopy nesoucí informaci o minulých silách, událostech i lidské přítomnosti.
Výstava nepřináší definitivní odpovědi. Obrací pozornost k tomu, co objekty utvářelo: k tlaku, erozi, lidské činnosti i paměti, která přetrvává v materiálu. Výsledkem je prostor, kde lze přemýšlet o hranici mezi vznikem a zánikem, přítomností a nepřítomností, tím, co mizí, a tím, co zůstává.
