Prachová příšera je napínavý a znepokojivý příběh o dětské nevinnosti, zlu, které číhá ve stínech, a o tenké hranici mezi fantazií a šílenstvím. Film slibuje atmosféru, která se zařezává pod kůži - a jen tak nepustí.
Hvězdné obsazení mezi fantazií a strachem
Dust Bunny láká i hereckou sestavou. Fuller znovu spojuje síly s Madsem Mikkelsenem, který ztělesňuje profesionála uzavřeného ve vlastním světě. Debutující Sophie Sloan přináší do role Aurory nenapodobitelnou směs neposedné energie, strachu a odvahy. A Sigourney Weaver září jako elegantní a záhadná Laverne, moderní femme fatale s jemným humorem. Vše podporuje výrazné vizuální pojetí kameramanky Nicole Whitaker a výprava Jeremyho Reeda, které tvoří svět hraničící s dětským snem i noční můrou.
Svět, který je krásný i lehce nahnilý
Fullerova režie stojí na stylizaci, jež připomíná temné ilustrace z dětských knih – barevné, poetické, ale i znepokojivě pokřivené. Fantastické prvky, jako oživlý otoman či dračí stvůry na střechách, nejsou jen efektem, ale odrazem Aurořiných emocí a zkresleného vnímání nehostinného světa dospělých. Film tak funguje jako vizuálně výrazné podobenství o strachu, který děti často nedokážou pojmenovat, ale vyjadřují ho prostřednictvím fantazie.
Dva ztracení lidé, jedna nečekaná naděje
V jádru filmu stojí vztah dvou osamělých bytostí – Aurory a jejího neochotného ochránce – kteří se postupně učí věřit jeden druhému. Film nabízí směs napětí, humoru i citlivosti a ukazuje, že i ty nejtemnější příběhy mohou nést světélko naděje. Fuller tak předkládá moderní pohádku, která se nebojí otevřeně mluvit o dětských traumatech, aniž by ztratila hravost a vizuální opulentnost. A především nám připomíná, že dětská pravda může být děsivější – a skutečnější – než cokoliv z dospělého světa.
