Cenami ověnčený titul
Kočičí odysea je filmem francouzsko-lotyšsko-belgické koprodukce. Odpremiéroval v sekci Un Certain Regard na letošním festivalu v Cannes, posléze posbíral čtyři ceny na největším festivalu animovaného filmu v Annecy (divácká cena, cena poroty, cena pro nejlepší hudbu a cenu pro podporu v distribuci), cena mu byla udělena i na festivalech v Aténách a Ottawě. Snímek obdržel cenu pro nejlepší animovaný film na letošních Evropských filmových cenách, ve stejné kategorii bude bojovat i na Zlatých glóbech. Lotyšsko jej vyslalo jako svého zástupce do boje o Oscary. Českému publiku se představil na přehlídce Be2Can a dosavadně se těší nadšeným ohlasům i diváckému zájmu – šlo o nejnavštěvovanější film celé přehlídky.

Zvířecí putování
Snímek je otevřený všem věkovým skupinám a starším divákům skýtá filosofickou i environmentální problematiku. Širokou přístupnost potvrzuje i fakt, že je celý vyprávěný bez jakýchkoli slov. V centru příběhu stojí kocour, který v pomalu plynoucím narativu proplouvá zatopenými oblastmi, jež jsou pouhou ozvěnou lidské civilizace. Ve spojení s dalšími zvířecími druhy se snaží adaptovat na rychle měnící se svět, kde komfort a pohodlí chřadnou. Tvůrci se neopírají o prvoplánový antropomorfismus, jakkoli nás film nabádá, abychom v příběhu hledali alegorii naší společnosti. Tvůrčí snahou bylo, aby se všechna zvířata chovala a pohybovala co nejvíce realisticky, z čehož pramení unikátní estetika i narace, jež jsou v rámci distribuční nabídky animovaných filmů ojedinělé.

Videoherní estetika
Nezávislý titul je protipólem mainstreamu dominujících Pixarovek. Plně spoléhá na vizuální vyprávění. Renesanční lotyšský tvůrce Gints Zilbalodis se opírá o sugestivní putování pozoruhodně animovanou krajinou, jejíž estetika připomíná tu videoherní. Divákům naskočí umělecké videoherní tituly, jako například Stray či RiME. Stylistika přináší svěží vítr a ohledává nové možnosti počítačové animace pro filmová díla. Zakládá si na široce generovaném a rozmanitém prostředí, stejně jako na plynulém a nesvázaném rámování. Ve středu pocitového vyprávění s takřka biblickým rozhraním vyvstávají motivy jednoty, přátelství a nutnosti adaptace, bez níž se na kolabující planetě nedá pokračovat dál.
