Na benátském filmovém festivalu mexický režisér Guillermo del Toro uvedl do soutěže Frankensteina, který přenáší na velké plátno stejnojmenný slavný gotický román Mary Shelley. Pro mexického režiséra je film splněným snem. Film bude mít omezené uvedení v kinech od 17. října, poté bude dostupný celosvětově na Netflixu od 7. listopadu.
Stejně jako u Tváře vody, Faunova labyrintu nebo Pinocchia chtěl del Toro vytvořit vlastní vesmír, ctít tradiční řemeslo sedmého umění a odmítat počítačovou grafiku. V obsazení Frankensteina jsou mimo jiné Oscar Isaac (Victor Frankenstein), Jacob Elordi (monstrum), Mia Goth a Christoph Waltz. Herci doprovodili film na festival společně s režisérem, který během tiskové konference mluvil především o své nekonečné lásce k příběhu o Frankensteinovi:
"Bylo to vždycky náboženství už od dětství. Vyrůstal jsem v hluboce katolické výchově a nikdy jsem nepochopil představu svatosti, ale když jsem viděl Borise Karloffa na filmovém plátně, pochopil jsem, co znamená být svatým nebo mesiášem /.../ dlouho jsem čekal, než budu moci natočit film tím nejlepším možným způsobem, jak z tvůrčího hlediska, tak z hlediska velkosti, protože pro mě bylo důležité realizovat film schopný hluboce zasáhnout celý svět. Teď, když jsem ho dokončil, jsem v poporodní depresi."
Poté Guillermo del Toro dodal: "Oscar Isaac přirovnal film k hostině, na kterou byli pozváni všichni herci. Když točíš film, můžeš se rozhodnout být pro štáb a obsazení hostem nebo hostitelem. Chtěl jsem udělat dvacetichodovou hostinu pro všechny, aby Frankenstein cítili i jako svůj vlastní film, takže jsem potřeboval, aby to byl ambiciózní a pečlivě zpracovaný projekt."
Ohledně důvodu, proč řekl ne velkému množství speciálních efektů, del Toro vysvětlil: "Použil jsem reálné kostýmy a scény, protože jsem potřeboval, aby vše na place hrálo. Pokud řekneš herci: 'Hraj před green screenem a obracej se k míčku,' výsledek je velmi odlišný od toho, když ho postavíš do skutečného laboratoře se skutečnými okny, skutečně vysokým stropem a opravdovými obřími bateriemi. V druhém případě herec skutečně interaguje s tím, co má kolem sebe, a dává to i větší dojem pravdivosti.' "CGI je pro losery" dodal herec Christoph Waltz.
Oscar Isaac se rozmluvil více a sdílel s novináři, jak vidí svou postavu a jak se k ní postavil: "K Victoru jsme se hned přiblížili tak, že jsme ho vnímali spíše jako umělce než jako vědce - a to kvůli tomu, jak se obléká, jak se pohybuje a kvůli bolesti, kterou nosí v sobě; a pokud o tom přemýšlíte, tento film mluví o outsiderech, tedy o těch, kdo se cítí mimo místo, a musím přiznat, že role, které nejraději hraju, jsou role mužů, kteří vždy svět pozorovali za sklem okna a tedy se do života opravdu nezapojovali. V tom smyslu je pro mě Frankenstein velmi osobní film, a myslím, že jedna z otázek, které klade, je: 'Jak žít se zlomeným srdcem?' nebo 'Co uděláš se zlomeným srdcem?', a často ten, kdo má zlomené srdce, je schopný krutosti. Vše, co se děje, je výsledkem snahy těchto lidí vypořádat se s následky zlomeného srdce, a Victor má podle mě zlomené srdce."
Pokud je pravda, že každý film zasazený do jiné doby mluví o dnešku, Frankenstein je podle del Tora odrazem doby zmítané válkami a nenávistí, v níž ani umělá inteligence nenechává spát. Guillermo del Toro dodává: "Žijeme v čase teroru a hrozeb. Protijed, který umění má, je láska spolu s odpuštěním. Ústřední otázka románu je: 'Co znamená být člověkem? Co nás dělá lidskými?' Není naléhavějšího úkolu než snažit se zůstat lidmi v okamžiku, kdy všechno působí falešně a to, kým skutečně jsme, zůstává skryto. Člověk má nekonečné množství odstínů: může být bílý, černý, šedý, zelený a všechny různé odstíny mezi těmito barvami. Myslím, že tento film se snaží trvat na právu zůstat nedokonalými a snažit se pochopit druhého i v nejtěžších okolnostech. Myslím, že Frankenstein je pro mě velmi autobiografický film a také pro všechny, kdo se snaží zachovat si duši v časech, které právě žijeme. Já se nebojím umělé inteligence, ale přirozené hlouposti."
