
„Edicí Hlas se chceme přiblížit nové čtenářské generaci – přinášíme knihy, které mají sílu promlouvat k dnešku a vyvolávat diskusi,“ říká šéfredaktorka Radka Fialová.
Cílovkou jsou všichni, které zajímá současný svět, osobní i společenské otázky – od identity a vztahů přes duševní zdraví až po postavení jedince v globální komunitě. Texty vycházejí v pečlivých překladech, aby čtenáře vtáhly do myšlenkových světů autorů a nabídly inspiraci i podněty k zamyšlení.
První čtyři tituly edice Hlas

Linn Strømsborg: Nikdy, nikdy, nikdy (vyšlo 21. 4. v překladu Jitky Jindřiškové)
Odjakživa věděla, že děti nechce. Osm let už chodí s Philipem a vždycky byli zajedno, že je mít nebudou – aspoň doteď. Philip si totiž začíná uvědomovat, že by se možná otcem stát chtěl… Do toho jejich nejlepší kamarádi čekají první dítě a matka by si přála vnoučata. Najednou jsou všude novopečení rodiče, porody nebo kamarádi, kteří mají pocit, že jim utíká čas, zatímco ona sama si stojí za svým rozhodnutím děti nemít. Nebude toho ale jednou litovat?
Román norské prozaičky Linn Strømsborg vypráví o tom, co nás vede k tomu, abychom se stali rodiči, a co k tomu, abychom se jimi nestali. Je to příběh o tom, jaké je rozhodnout se jinak, než se od nás očekává, ale zároveň toužit po obyčejném životě.

Jente Posthuma: Na co radši nemyslím (vyšlo 21. 4. v překladu Blanky Konečné)
Bratr a sestra. Dvojčata. On má dvě kočky, ona obsedantně sbírá svetry. Oba zbožňují New York a mají plán: v osmadvaceti se tam spolu přestěhují. Spojení, které mezi nimi existuje, je silnější než smrt – nebo si to aspoň myslela. Když se jí bratr začne odcizovat a jejich někdejší blízkost jí protéká mezi prsty, pořád ještě věří, že si k sobě znovu najdou cestu. Ale pak to přijde: sebevražda. Proč si jeho problémů nevšimla dřív? Rozuměla vůbec někdy jeho vnitřnímu světu? A dokáže teď žít bez něj?
Nizozemská autorka Jente Posthuma ve svém románu přibližuje, co se stane, když člověk, který je pro vás vším, najednou zmizí.

Virginie Despetnes: Čau debile (vychází 5. 5. v překladu Petry Zikmundové)
Rebecca a Oscar. On je úspěšný spisovatel, kterého dostihlo nařčení mladé bloggerky v aféře MeToo. Ona je stárnoucí filmová hvězda bez rolí – zato s drogovou závislostí. Jejich konflikt na sociálních sítích přeroste ve zlostnou emailovou výměnu, která se nečekaně promění v hluboce lidský dialog o vině, odpuštění a uzdravení. Lze v toxickém prostředí internetu najít smíření? A co nakonec vzejde ze střetu šovinisty ve středních letech a dvou zástupkyň různých generací feministek?
Román v e-mailech se dotýká současných témat, zejména diskuze o MeToo, feminismu, stárnutí, střetu moderního a tradičního světa, srovnává dětství obou hlavních hrdinů. Jeho autorka Virginie Despentes bývá, jakožto nová literární senzace, přirovnávána ke svému krajanovi Michelu Houellebecqovi. Za svá předchozí díla získala řadu literárních ocenění.

Ayobami Adebayo: Všechny dobré věci (vychází 19. 5. v překladu Martiny Neradové)
Eniola je na svůj věk neobyčejně vyspělý chlapec a vypadá jako dospělý muž. Protože jeho otec přišel o práci, hledá obživu, kde se dá, a přitom sní o lepší budoucnosti. Wuraola je vzorná dívka z bohaté rodiny, která právě zahájila svou lékařskou praxi. Jejich životy se nečekaně propojí, když se místní politik začne zajímat o Eniolu a na rodinné oslavě propukne násilí. Dechberoucí román o životě v Nigérii ukazuje rozdíly mezi bohatými a chudými a zdůrazňuje lidskost, která všechny spojuje.
Ayobami Adebayo poukazuje prostřednictvím příběhů dvou mladých lidí na společenské nerovnosti, nedostatečný vzdělávací systém, systém zdravotní péče a další problémy současné Nigérie.