Jana Počtová má za sebou několik celovečerních filmů (např. Generace Singles, Nerodič, Šťastně až na věky) a řadu televizních dokumentů s biografickou nebo cestopisnou tematikou. Trvale se zajímá o dění kolem sebe a zaznamenává proměny společnosti. Tentokrát se rozhodla zjistit, co mají jednotlivé generace společného a co je charakterizuje v jejich způsobu života – například ve vztahu ke vzdělání a k práci, k rodičovství, v péči o domácnost, trávení volného času či schopnosti zacházet s moderními technologiemi. Kladla si otázku, jaký vliv má vyrůstání ve stejném časoprostoru na formování našich hodnot a postojů a jak se tyto generační zkušenosti projevují. Přestože vycházela z amerického rozdělení generací na baby boomers a generace X, Y a Z, převádí charakteristiky na české poměry.
„V cyklu vždy uvádíme i termíny, které se používají u nás. Český termín pro baby boomers je v našem kontextu spíš poválečná generace – děti vyrůstající sice za totality, ale v míru a v dobách počínající konzumní společnosti. Pro další, generaci X, se u nás vžil termín Husákovy děti, jelikož to byly silné ročníky ovlivněné Husákovou prorodinnou politikou. Mileniálům z generace Y se zase říká Havlovy děti, protože se rodily za éry prezidenta Havla. Generace Z už ale jiné označení nemá a je jasné proč. Globalizace je už běžnou součástí angloamerické společnosti čili i té naší,“ vysvětluje režisérka Jana Počtová.
Dokument využívá množství unikátních archivních materiálů, které dokreslují každodennost v konkrétních dějinných etapách, například záběry z obchodů, škol, domácností či pracovních prostředí.
„Práce s archivy byla klíčová. Nemám ráda, když se s nimi pracuje jen jako s obrazovou výplní pod výpovědi nebo jako odlehčení skrze nějaký vtipný záběr z filmu. Myslím, že naše archivy film dál posouvají a zároveň mluví samy za sebe,“ říká Počtová a zdůrazňuje, že za výsledkem stojí práce celého štábu. „Hlavní dík patří Vítu Poláčkovi, který pro nás archivy hledal. Zároveň je to i práce střihačů Petry Berkovičové a Zdeňka Smrčky. Postavili jsme vždy kostru výpovědí a Vítek poté cíleně hledal v archivech České televize, dokud nenašel archivy, které se nám líbily,“ uzavírá režisérka.
Čtyři generace, kdo je kdo?
Jako baby boomers jsou označováni lidé narození mezi lety 1945 a 1964. Generace je spojena s poválečným vývojem, obdobím vzrůstající porodnosti, ekonomické prosperity a relativního bezpečí. Svět je rozdělen železnou oponou a v Československu je u moci komunistická strana. V Československu jsou lidé vystaveni morálním dilematům, protože jejich budoucnost nebo kariérní postup určuje zejména to, zda proklamují politické postoje diktované státní ideologií. Krátké nadechnutí a naděje na svobodu přeruší invaze vojsk Varšavské smlouvy a éra normalizace naplno zasahuje do životů všech.
Generaci X se také říká Husákovy děti. Narodily se v letech 1965–1980 v tuhém socialistickém režimu, ale v dospělosti už zažívají svobodu se vším, co přináší i bere. Jejich zkušenost s všeprostupující propagandou, cenzurou a nesvobodou z nich činí spíše rezervované pesimisty. Ve svobodných poměrech 90. let zažívají euforii z nabyté svobody, ale představy jednotlivců o tom, co přijde a kam by se měl svět po pádu železné opony ubírat, se liší. Stejná zkušenost se tak paradoxně stává něčím, co je spojuje i rozděluje.
Lidé narození mezi lety 1981 a 1995 dospívali na přelomu milénia, proto se pro ně vžilo také označení mileniálové. Sametovou revoluci zažili jako děti vyrůstající v globalizujícím se světě a s novými technologiemi si rozumí. Ačkoli ti dříve narození z nich mají blíže k předchozí generaci X, o těch později narozených se říká, že jsou větší optimisté, mají vyšší sebevědomí a vlažnější vztah k tradicím. Svobodu prý berou jako samozřejmost. Ačkoli mateřství odkládají na později, je pro ně čas pro rodinu zásadní. Důležité jsou pro ně dobrý životní standard a pracovní uplatnění, ale kladou velký důraz na rovnováhu mezi pracovním a osobním životem.
Příslušníci generace Z přišli na svět v letech 1996–2012. Vyrůstají ve světě zásadních změn a krizí. Celosvětová finanční krize, klimatická krize, geopolitické krize, terorismus, blízkost války, to vše přináší změnu paradigmatu a generace Z to silně vnímá a chce měnit svět k lepšímu. Je citlivější, ale o to silnější zodpovědnost za budoucí svět vnímají. Žijí on-line a v rychlém tempu přijímají a vstřebávají nové poznatky. Na rozdíl od předchozí generace svět před vzestupem moderních komunikačních technologií vůbec nepoznali. Kriticky nahlížejí na staré pořádky a jejich neměnnost nepovažují za dogma. Zkrátka už nechtějí dělat věci tak, jak se dělávaly dříve.
Dokumentární série Naše generace má čtyři části a jednotlivé díly trvají 26 minut. Po odvysílání bude možné seriál zhlédnout v iVysílání.
